JIŘÍ SCHELINGER
Ze Šviháka lázeňského k Lupičovi Willimu. Jiří Schelinger vykročil správným směrem.
Zářným
až čítankovým příkladem toho, že ojedinělá
a trnitá cesta od estrádního popu k
poctivému hard rocku existuje a občas ji i někdo dobrovolně
prošlápne, je právě Jirka Schelinger. Ze
šviháka lázeňského zamilovaného do
Evžénie v rytmu sim sa la bim, kterému
dýchá na záda moudrý strýček
Véna co rád špenát, se nám vyklubal
lupič Willi, prý blázen jen co zas pro změnu rád
sličného Frankensteina, krále to dobráků. Orchestr
Gustava Broma (vl.jménem Frkal) byl vyměněn za pana
Kubeše, Stárka a Kavaleho, televarieté za kluby a
vlasy se přestaly stříhat. Jiří
Schelinger dokázal i přes drobná umělecká
estrádní škobrtnutí v dobách
největší normalizace přebírat písničky od
Deep Purple, Status Quo, Santany i Black Sabbath. Z
bublegummového klišé se dokázal vymanit a
vytvořil spolu s
F.R.Čechem originální a především
nebývale hráčsky nadupanou
hardrockovou kapelu, působící v socialistickém
Československu tak
trochu jako zjevení.
Škoda jen, že Jiří Schelinger koncertní
hlášku, kterou otvíral koncerty : "My nejsme žádní Travoltové
a doufám, že Vy taky ne" nestačil mohutněji rozvinout.
Odešel po rockersku v roce 1981 ve věku pouhých 30 let.
Narodil se 6.3.1951 v Bousově u Čáslavi a muzice se věnoval od svých klukovských let. Cesta k čistokrevnému rocku nebyla nijak přímočará a zahýbala přes barové kapely, bezzubé popěvky až po silvestrovské taškařice. Školní kapela Nothing But Nothing zcela jistě ještě produkovala čistokrevný bigbít pod vlivem Rolling Stones. Pak přišel fingovaný pokus o sebevraždu, což dělávali ti statečnější z nás, kteří nechtěli na vojnu. Jiřímu Schelingerovi se to podařilo a vysněnou modrou knížku opravdu dostal. Už v následující kapele Smaragd vynikal Schelingerův neobvyklý hlas. Pak přišla bluesová skupina The Happy Five a poté lano od Karla Šípa a Zdeňka Uhlíře a jejich kapely Faraon. Z té doby také pochází první Schelingerův hit Holubí dům a není bez zajímavosti, že text dělal Zdeněk Svěrák. V roce 1973 přijímá angažmá ve skupině F.R.Čecha, kde do té doby kraloval na pěveckém postu Viktor Sodoma (a hrál na kytaru Olda Říha). Kapela se orientovala na styl jednoduchých, snadno zapamatovatelných popěvků ala Mungo Jerry s vtipnými texty. Zkrátka bublegumm, jak se tomuto stylu říká. Bylo jasné, že Schelingerův chraplák je stavěn na něco úplně jiného a i když pár kolovrátkových fláků taky odezpíval, schylovalo se k hard rockovým časům.
Album Báječní muži se ještě neslo plně v bublegummovém duchu, ale už na Albu Nemám hlas jako zvon jsou pecky typu Miminko (Status Quo), Metro dobrý den (Black Sabbath), Už je to tady (Santana) a další. Další bezejmenné a vcelku nemastné album předcházelo opravdovému hardrockovému klenotu, albu Hrrr na ně. To už kapelu F.R.Čecha posílili vynikající kytarista Stanislav Kubeš (přezdívaný 1000 Říhů), bubeník Jiří Stárek a basák Jan Kavale a vytvořili tak nejsilnější a zdaleka nejlepší sestavu, jakou kdy Ringo Čech měl. Na albu, svého času až kultovním, není slabá skladba a syrovostí se vyrovná těm z nejlepších alb západních hardrockových idolů. Však to také bylo s jeho vydáním na pováženou. Soudruzi čuli nějakou boudu a tak jeho schválení prošlo jen tak tak. Album taktéž obsahuje místo klasických mezer mezi skladbami slavné hlášky Ringo Čecha typu trubka džezová má jenom šest metrů padesát, my jsme ti pozaunéři co mají hrát na Vaší desce, na co to hraješ Jirko hezky a je to na elektriku ? a podobně, které doslova zlidověly a staly se samostatným fenoménem. Zkrátka ta deska se povedla a bez nadsázky ji lze považovat za jednu z nejlepších a nejzásadnějších rockových nahrávek vydaných u nás oficiálně v době těžké normalizace.
Skupina F.R.Čecha a Jiří Schelinger měli parádně našlápnuto a následující album Nám se líbí to jenom potvrzuje. Údajná křehkost a folkové ladění alba s jedinou úvodní vypalovačkou jsou však jen zdánlivé vějičky na nepozorného posluchače. Ta rocková údernost tam je. Pod povrchem. Singl Lupič Willy se syrovým Kubešovým kytarovým riffem už jasně ukázal, že Jiří Schelinger si, co se týče rockové údernosti, nebude brát servítky. Bohužel zasáhla vyšší moc. Na zájezdu v Bratislavě 13.4.1981 z dosud ne úplně zcela objasněných příčin skáče Jiří Schelinger z mostu do Dunaje. Tělo našli až za měsíc a to ještě možná ne vůbec tělo Jiřího Schelingera. Český bigbít tak přichází o jednu z nejvýraznějších osobností, o člověka, který dokázal jít proti komerčnímu proudu, k nemalé radosti všech českých rockerů. Ale tak už to v životě chodí. Smrtí Jiřího Schelingera prakticky končí i kapela a jednotliví hudebníci se rozcházejí do jiných rockových formací.
Ohledně smrti Jiřího Schelingera se vyrojilo mnoho spekulací a hypotéz. Proč by mladý rocker na vrcholu popularity i tvůrčích sil skákal z mostu ? Sebevražda v případě vitálního Schelingera snad nepřipadá v úvahu. Že by ho do Dunaje shodila STB, protože konflikty se státní mocí se daly v budoucnu více než očekávat, se mi zdá jako hodně přitažené za vlasy. Jiří Schelinger nebyl ani v undergroundu, ani nepodepsal Chartu 77, na házení z mostu tady byli jiní protistátní adepti. Docela pravděpodobnou se jeví varianta, že skálal pro někoho. A nebo možná to byla jen taková frajeřina. Každopádně bratr Milan Schelinger tvrdí, že z pitevní zprávy, která se mu dostala do rukou dlouhá léta po Jirkově smrti je zřejmé, že tělo vylovené po měsíci z Dunaje Jiřímu Schelingerovi nepatřilo a ten je údajně pohřben v bezejmenném hrobě kdesi v Maďarsku. Přes všechnu tragičnost byl Schelingerův odchod z tohoto světa opravdu rockový. Takže čest jeho památce. Lupič Willy s námi zůstává dál. (Dan 02/2009)
Nejlepší skladby : Miminko, Merto dobrý den, Divné tušení, Šípková růženka, Nám se líbí, Jsem prý blázen jen, Lupič Willy atd., atp.
Nejlepší album : Hrrr na ně, Nám se líbí, Lupič Willy
Pořadí nejlepších alb dle Vašeho hlasování : Hrrr na ně, Nám se líbí, Nemám hlas jako zvon
1975 - Báječní muži
1975 - Nemám hlas jako zvon
1975 - F.R.Čech / J.Schelinger (bezejmenné bublegum album
někdy uváděné pod názvem Ovoce z
naší zahrádky)
1977 - Hrr na ně
1979 - Nám se líbí
1981 - Zemětřesení (nikdy nevydané a nedotočené
album, mělo obsahovat skladby : Hodina H, Hostina, Galéra,
Zemětřesení, Strážci majáků, Cesty,
Poslední marathon, Co dělá indián, Stavros
Niarchos, Alchymista, Sen. Některé skladby jsou v různých
kvalitách uváděny na kompilacích, v roce 1993
vydáno jako vzpomínkové album natočené Brichtou, Doležalem, Henychem a Smetáčkem)
1990 - Holubí dům (kompilace)
1991 - Hledám cestu zpátky (kompilace)
1993 - Singly 1972-1978 (navíc bonusy v podobě filmových skladeb, které na albech nikdy nevyšly)
1997 - Holubí dům : Rock Komplet 1973-1976 (kompilace + singlové bonusy)
1998 - Lupič Willy : Rock Komplet 1976-1980 (kompilace + singlové bonusy)
1999 - Švihák lázeňský : Pop Komplet 1972-1979 (kompilace + singlové bonusy)
2001 - Holubí dům (kompilace, tak trochu jiná v řazení i typu skladeb, než z roku 1990)
2002 - Jsem svítání - Nevydané
nahrávky 1973-1981 (raritní a nevydané
nahrávky)
2003 - Jahody mražený : Ty nejlepší 1973-1981 (kompilace)
2006 - Jsem prý blázen jen (2CD kompilace)
Petr Bošnakov, Milan Schelinger - Jiří Schelinger : Život a.... 1951-1981 (2003)
Jitka
Poledňáková Schelingerová - Jirka Schelinger a
všichni mí krásní kluci s dlouhými
vlasy (2008)
Odkazy : www.schelinger.wz.cz (fan stránky)
Hlasuj na Top žebříčky o tři nejlepší alba Jiřího Schelingera, jakož i o 500 nejlepších rockových alb a DVD bývalého Východního Blogu.
Publikuj v Editor recenze, novinky, zajímavosti a podrobnosti o Jiřím Schelingerovi a přidej nové (svoje obílené) kapely.
Zpět na Úvodní stránka
Obsah
Tato stránka byla naposledy aktualizována 02/2009.
Narodil se 6.3.1951 v Bousově u Čáslavi a muzice se věnoval od svých klukovských let. Cesta k čistokrevnému rocku nebyla nijak přímočará a zahýbala přes barové kapely, bezzubé popěvky až po silvestrovské taškařice. Školní kapela Nothing But Nothing zcela jistě ještě produkovala čistokrevný bigbít pod vlivem Rolling Stones. Pak přišel fingovaný pokus o sebevraždu, což dělávali ti statečnější z nás, kteří nechtěli na vojnu. Jiřímu Schelingerovi se to podařilo a vysněnou modrou knížku opravdu dostal. Už v následující kapele Smaragd vynikal Schelingerův neobvyklý hlas. Pak přišla bluesová skupina The Happy Five a poté lano od Karla Šípa a Zdeňka Uhlíře a jejich kapely Faraon. Z té doby také pochází první Schelingerův hit Holubí dům a není bez zajímavosti, že text dělal Zdeněk Svěrák. V roce 1973 přijímá angažmá ve skupině F.R.Čecha, kde do té doby kraloval na pěveckém postu Viktor Sodoma (a hrál na kytaru Olda Říha). Kapela se orientovala na styl jednoduchých, snadno zapamatovatelných popěvků ala Mungo Jerry s vtipnými texty. Zkrátka bublegumm, jak se tomuto stylu říká. Bylo jasné, že Schelingerův chraplák je stavěn na něco úplně jiného a i když pár kolovrátkových fláků taky odezpíval, schylovalo se k hard rockovým časům.
Album Báječní muži se ještě neslo plně v bublegummovém duchu, ale už na Albu Nemám hlas jako zvon jsou pecky typu Miminko (Status Quo), Metro dobrý den (Black Sabbath), Už je to tady (Santana) a další. Další bezejmenné a vcelku nemastné album předcházelo opravdovému hardrockovému klenotu, albu Hrrr na ně. To už kapelu F.R.Čecha posílili vynikající kytarista Stanislav Kubeš (přezdívaný 1000 Říhů), bubeník Jiří Stárek a basák Jan Kavale a vytvořili tak nejsilnější a zdaleka nejlepší sestavu, jakou kdy Ringo Čech měl. Na albu, svého času až kultovním, není slabá skladba a syrovostí se vyrovná těm z nejlepších alb západních hardrockových idolů. Však to také bylo s jeho vydáním na pováženou. Soudruzi čuli nějakou boudu a tak jeho schválení prošlo jen tak tak. Album taktéž obsahuje místo klasických mezer mezi skladbami slavné hlášky Ringo Čecha typu trubka džezová má jenom šest metrů padesát, my jsme ti pozaunéři co mají hrát na Vaší desce, na co to hraješ Jirko hezky a je to na elektriku ? a podobně, které doslova zlidověly a staly se samostatným fenoménem. Zkrátka ta deska se povedla a bez nadsázky ji lze považovat za jednu z nejlepších a nejzásadnějších rockových nahrávek vydaných u nás oficiálně v době těžké normalizace.
Skupina F.R.Čecha a Jiří Schelinger měli parádně našlápnuto a následující album Nám se líbí to jenom potvrzuje. Údajná křehkost a folkové ladění alba s jedinou úvodní vypalovačkou jsou však jen zdánlivé vějičky na nepozorného posluchače. Ta rocková údernost tam je. Pod povrchem. Singl Lupič Willy se syrovým Kubešovým kytarovým riffem už jasně ukázal, že Jiří Schelinger si, co se týče rockové údernosti, nebude brát servítky. Bohužel zasáhla vyšší moc. Na zájezdu v Bratislavě 13.4.1981 z dosud ne úplně zcela objasněných příčin skáče Jiří Schelinger z mostu do Dunaje. Tělo našli až za měsíc a to ještě možná ne vůbec tělo Jiřího Schelingera. Český bigbít tak přichází o jednu z nejvýraznějších osobností, o člověka, který dokázal jít proti komerčnímu proudu, k nemalé radosti všech českých rockerů. Ale tak už to v životě chodí. Smrtí Jiřího Schelingera prakticky končí i kapela a jednotliví hudebníci se rozcházejí do jiných rockových formací.
Ohledně smrti Jiřího Schelingera se vyrojilo mnoho spekulací a hypotéz. Proč by mladý rocker na vrcholu popularity i tvůrčích sil skákal z mostu ? Sebevražda v případě vitálního Schelingera snad nepřipadá v úvahu. Že by ho do Dunaje shodila STB, protože konflikty se státní mocí se daly v budoucnu více než očekávat, se mi zdá jako hodně přitažené za vlasy. Jiří Schelinger nebyl ani v undergroundu, ani nepodepsal Chartu 77, na házení z mostu tady byli jiní protistátní adepti. Docela pravděpodobnou se jeví varianta, že skálal pro někoho. A nebo možná to byla jen taková frajeřina. Každopádně bratr Milan Schelinger tvrdí, že z pitevní zprávy, která se mu dostala do rukou dlouhá léta po Jirkově smrti je zřejmé, že tělo vylovené po měsíci z Dunaje Jiřímu Schelingerovi nepatřilo a ten je údajně pohřben v bezejmenném hrobě kdesi v Maďarsku. Přes všechnu tragičnost byl Schelingerův odchod z tohoto světa opravdu rockový. Takže čest jeho památce. Lupič Willy s námi zůstává dál. (Dan 02/2009)
Nejlepší skladby : Miminko, Merto dobrý den, Divné tušení, Šípková růženka, Nám se líbí, Jsem prý blázen jen, Lupič Willy atd., atp.
Nejlepší album : Hrrr na ně, Nám se líbí, Lupič Willy
Pořadí nejlepších alb dle Vašeho hlasování : Hrrr na ně, Nám se líbí, Nemám hlas jako zvon
Diskografie
1975 - Báječní muži
1975 - Nemám hlas jako zvon
1975 - F.R.Čech / J.Schelinger (bezejmenné bublegum album
někdy uváděné pod názvem Ovoce z
naší zahrádky)
1977 - Hrr na ně
1979 - Nám se líbí
1981 - Zemětřesení (nikdy nevydané a nedotočené
album, mělo obsahovat skladby : Hodina H, Hostina, Galéra,
Zemětřesení, Strážci majáků, Cesty,
Poslední marathon, Co dělá indián, Stavros
Niarchos, Alchymista, Sen. Některé skladby jsou v různých
kvalitách uváděny na kompilacích, v roce 1993
vydáno jako vzpomínkové album natočené Brichtou, Doležalem, Henychem a Smetáčkem)
1990 - Holubí dům (kompilace)
1991 - Hledám cestu zpátky (kompilace)
1993 - Singly 1972-1978 (navíc bonusy v podobě filmových skladeb, které na albech nikdy nevyšly)
1997 - Holubí dům : Rock Komplet 1973-1976 (kompilace + singlové bonusy)
1998 - Lupič Willy : Rock Komplet 1976-1980 (kompilace + singlové bonusy) 1999 - Švihák lázeňský : Pop Komplet 1972-1979 (kompilace + singlové bonusy)
2001 - Holubí dům (kompilace, tak trochu jiná v řazení i typu skladeb, než z roku 1990)
2002 - Jsem svítání - Nevydané
nahrávky 1973-1981 (raritní a nevydané
nahrávky)
2003 - Jahody mražený : Ty nejlepší 1973-1981 (kompilace)
2006 - Jsem prý blázen jen (2CD kompilace)
Video, DVD
?Knihy
F.R.Čech - Z mého života, Ruský týden (legendární kniha vyšla svého času v polosamizdatu Sekce mladé hudby)Petr Bošnakov, Milan Schelinger - Jiří Schelinger : Život a.... 1951-1981 (2003)
Jitka
Poledňáková Schelingerová - Jirka Schelinger a
všichni mí krásní kluci s dlouhými
vlasy (2008)Odkazy : www.schelinger.wz.cz (fan stránky)
Hlasuj na Top žebříčky o tři nejlepší alba Jiřího Schelingera, jakož i o 500 nejlepších rockových alb a DVD bývalého Východního Blogu.
Publikuj v Editor recenze, novinky, zajímavosti a podrobnosti o Jiřím Schelingerovi a přidej nové (svoje obílené) kapely.
Zpět na Úvodní stránka
Obsah
Tato stránka byla naposledy aktualizována 02/2009.