Hory, lesy a moře. Město Seattle na americko kanadském pomezí ve státě Washington je obklopeno divukrásnou přírodou a vypadá jako vytoužené místo k žití. V rockové hudbě se nesmazatelně zapsalo jako rodiště dvou smutných kytarových hrdinů. Jimiho Hendrixe a Kurta Cobaina. Oba byli kytaroví samouci, oba na kytaru hráli vlastním vynalezeným stylem bez ohledu na příručky, oba se téměř na žádné fotce neusmáli a oba sešli ze života zamlada a nepřirozenou smrtí. A oba proslavili město Seattle, oba tam mají pomníky, pamětní desky, muzea a tak všelijak podobně. A oba obohatili svět o nebývale drsnou, agresivní a určující rockovou kytaru. Nirváně a Cobainovi se navíc připisuje vůdčí úloha při vzniku jednak rockového stylu označovaného jako grunge a druhak i celého kultu tzv. Generace X, která se k odkazu hudby i společenských názorů Nirvany a grunge obecně hlásí. Zkrátka v tom Seattlu se rocku daří, škoda jen, že to pokaždé špatně skončí.

  Cobain vlastně ani rodákem ze Seattlu nebyl, narodil se v malém dřevorubeckém zapadákoidním Aberdeenu (150 km od Seattlu, což je ve státě Washington za rohem), jako vystřiženém z hororů o partě lidí uvízlých daleko od civilizace v městečku plném podivných lidí. Sám Cobain frustrující zážitky z evidentně neradostného dětství promítl nejen do textů Nirvany, ale i do nervního syrového soundu kapely a do depresivního bezzájmového image kapely typu všechno je špatně. Kostkovaná flanelka, jeany, pracovní boty, dlouhé vlasy a jasný světonázor o nadnárodnostní manipulaci světem, blízký snad Foxu Mulderovi a pravděpodobně bohužel i nejblíže skutečné pravdě, to jsou poznávací znaky Cobainovy Generace X, lidí narozených v 60.letech a ztracených nejen v letech 90. ale v novém tisíciletí už úplně.

  Nirvanu založil kytarový samouk Kurt Cobein spolu s basákem Krisem Novosedlicem (takže slovanký předek) v roce 1986, po rozpadu jejich bývalé kapely Fecal Matter. Bubeníků se v Nirvaně vystřídalo docela dost. Aaron Burckhard, Dale Crover, Dave Foster, ti všichni hráli na bicí v Nirvaně, než byla slavná. Když už to vypadalo, že se za škopky docela usadí Chad Channing, opustil tento Nirvanu uprostřed turné v roce 1990. Chvilku zaskočil za bicí Dan Petersn a až když jeho místo zaujal Dave Grohl (ex.Scream), byla tzv. "klasická sestava" na světě. Channing ještě s kytaristou Jasonem Evermanem (Chaningovým i Cobainovým přítelem, později Soundgarden, kterého prý uvedli na albu z kamarádství, protože jim půjčil peníze na nahrávací studio, no kdo ví jak to bylo), nahráli s Nirvanou první album Bleach (1989), které sice stojí ve stínu následující nejslavnější albové pecky Nirvany a obecně největší rockové pecky začátku 90.let, alba Nevermind. Ale Bleach je určitě nejsyrovější album Nirvany a pokud můžu mít soukromý názor, i nejlepší.

  Vydání alba Nevermind (1991) předcházel singl Smells Like Teen Spirit (mimochodem pocta Cobainovým oblíbencům Pixies), slavná depresivní vypalovačka s roztleskávačkami. Tato dnes už bezesporu kultovní skladba je určitě nejslavnější a nejznámější věc od Nirvany vůbec a její proslavení svým způsobem předznamenalo i počátek konce. Píseň a klip totiž zařadila komerční (a dnes už i totálně sračkoidní) hudební televize MTV a dávala ho tak často, že tím nejen dokonale otrávila skutečné příznivce Nirvany, ale přitáhla ty masové, co mají rádi to, co se dává v telce. Album Nevermind bylo původně stejne jako předchozí Bleach pojato jako malonákladová edice nezávislého indies rocku, ale chyba lávky. Prodalo se ho miliony a vystřelilo Nirvanu tam, kam snad ani nechtěla. Album In Utero (1993) přináší stejně jako předchozí alba kolekci vzteklých depresivních vypalovaček, ale takový komerční úspěch se nekonal. Holčičky z Popcornu byly ještě ochotny zakoupit Nevermind, protože ten Cobain je krásnej, ale do In Utero se už jim asi nechtělo a vrátily se Hasselhofovi. Nirvanu peníze a úspěch vlastně nakonec taky zlomily, ale úplně jinak než by zlomily většinu z nás. Poslední album před Cobainovou smrtí je výborný akustický živák MTV Umplugged in New York (1994). Na albu, ale i na posledních koncertech s Nirvanou vystupovali violoncellistka Lori Goldston a kytarista Pat Smear. Samozřejmě s rozpadem Nirvany zapřičiněným Cobainovou smrtí nekončí vydávání alb. S trvalým a kultovním zájmem o kapelu vycházejí všemožně nahrané koncerty, rarity, kompilace s bonusy, zkrátka jak se to tak v vydavatelství vyškrabuje. Nirvana ale žila příliš krátce a divoce, než aby toho po ní zbylo kromě oficiálních výborných alb mnoho na dovydávání. Zato knih o Nirvaně, zaručeně autobiobrafických, vyšlo několik desítek. Psát se dá celá léta.

  Začátkem roku 1992 se Cobain oženil Coutney Love, zpěvačkou a kytaristkou kapely Hole (díra, ve vlangovém výrazu kunda), a jejich divoké soužití mu na klidu asi taky nepřidalo. Zdálo se, že Coutney Love se nejvíce proslaví  jako ta Cobainova holka, ale když tuto rozjivenou divu, která jak to tak vypadalo také měla nejvíc problémů sama se sebou, obsadil Miloš Forman do role zdrogované životní partnerky Larryho Flinta, svět ji musel za herecký výkon vyfiknout poklonu chca nechca. Možná byl její výkon o to přesvědčivější, že hrála v podstatě sama sebe. Od drog Cobeina Courtney nezachránila, naopak si šlehala vesele s ním a přestala na rozdíl od Kurta až po narození dcery Frances Bean. Deprese, drogy, nechuť hrát před globalizovaným publikem a nepopiratelné sebedestruktivní sklony přivedly Cobaina nevyhnutelně až k nebeské, či pekelné bráně. Poprvé na ni důrazně zaklepal 4. března 1994, kdy spolykal koňskou dávku prý 50 rohypnolů (to ale snad ani není možný) a zapil je vínem. To ještě přežil (a to snad taky není možný), tak přitvrdil. 5. dubna 1994 si prostřelil hlavu ve svém domě v Seattlu. Poslední věta v dopise na rozloučenou byla : "Je lepší shořet, než vyhasnout". Kapela Nirvana skončila.

  Po rozpadu Nirvany začal hrát bubeník Grohl s úspěšnou kapelou Foo Fighters (jako host bubnuje i v dalších rockových formacích, třeba s Tomem Pettym či Nine Inch Nails) a basák Krist Novosedlic hrál na jednoalbových projektech Sweet 75 a Eyes Adrift. Spolu si zahráli až v roce 2004 na podporu Johna Kerryho, neúspěšného demokratického kandidáta na prezidenta, kterého porazil ten Bush, aby se mohlo déle a lépe válčit a aby celé své dvě volební období dokazoval, že vlastně to, o čem hraje Nirvana je všechno pravda. Okolo smrti Kurta Cobaina se vyskytly řady nejasností a spekulací, na kterých si zase přihřáli polívčičku autoři všelijakých zaručeně pravdivých autobiografií. Asi nejzajímavější je kniha Love & Death - The Murder of Kurt Coabain, napsaná autory Wallacem a Halperinem ve spolupráci s detektivem Tomem Grantem, který Cobainovu sebevraždu vyšetřoval, a jak sám název napovídá, spekujující o tom, že se jednalo ve skutečnosti o vraždu. To už ale Cobain vypráví tam nahoře (nebo dole) na baru jen Marylin Monroe. Asi nejzajímavější kniha o Nirvaně a Cobainovi je dílo Charlese Grosse Heavier Than Heaven (vyšlo česky v nakl.Volvox jako Těžší než nebe), podle kterého se má, jedna paní povídala, natáčet film. Z těch dosud vzniklých jsou asi nejlepší film Last Days z roku 2005, který líčí poslední hodiny života Kurta Cobaina, jak se asi odehrály a vznikl i zajímavý dokument About a Son sestavený z dosud nezveřejněných rozhovorů s Kurtem Cobainem.
 
  A co nakonec Nirvanu zničilo? Pomineme li permanentní Cobainovy deprese léčené heroinem a definitivně vyléčené prostřelením hlavy, jak se při takovém způsoby léčby dá očekávat, tak je to paradoxně sláva a výměna zakouřených klubů narvaných spřízněnými, na stejnou notu naladěnými dušemi, za stadiony narvanými náctiletými fanynkami s Cobainovým plakátem z Brava nad postelí. Nirvana probudila svým komerčním úspěchem nebývalý zájem gigantických nahrávacích společností o "nezávislou" rockovou scénu, na které se dá také, jak se ukázalo, pěkně vytřískat. Kapela a Cobain obzvláště se s postavením rockových megahvězd nikdy nesmířili a změnu koncetního prostředí i publika těžce nesli. Alespoň to osladili velkým firmám (Geffen) a organizátorům stadionových koncertů tím, že si dělali nevyzpytatelně absolutně co chtěli. Byla jen otázka času, kdy dvě tváře Kurta Cobaina, ta No Future cynická s jakoby bez zájmu hraným syrovým grunge rockem i ta smutná melancholická vnitřní, vybuchnou. Stalo se tak právě 5.dubna 1994. Podobnost v jádru plachého a citlivého Cobaina s ve skutečnosti nesmělým trémistou Hendrixem je až zarážející. Jedno stejné město, dvě obdobné smutné a zbytečné smrti, dvě nesmazatelné rockové osobnosti. Nirvana působila jen pár let a nahrála jen tři studiová alba, ale změnila tvář rocku navždycky. Divoká vystoupení, syrový rock i životní postoje Nirvany mají svoje následovníky dodnes.

Zajímavost : V roce 2003 vyšla údajně autobiografická část deníků Kurta Cobaina, ve které psal v první osobě o sériovém vrahovi. Možná to byl divnější chlapík ten Kurt, než si myslíme.                                                                                                                                                    (Dan 01/2009)

Nejlepší alba : Bleach, Nevermind, In Utero, čili všechny
Nejlepší skladby : Love Buzz (coververse od Shocking Blue), Smells Like Teen Spirit, Lithium, Rape Me atd. atp.

Přelévání do a z kapel : Fecal Matter, Soundgarden, Scream, Foo Fighters, Sweet 75, Eyes Adrift, o Nirváně a Cobainovi je samozřejmě i Courtney Love a The Hole

odkazy na video :  Smells Like Teen Spirit (klip)
                              Territorial Pissing Live 

1989 - Bleach                
1991 - Nevermind            
1992 - Hormoaning (Minialbum, původně vyšlo jen v Japonsku a Austrálii)
1992 - Incesticide (raritní nahrávky + B strany singlů)
1993 - In Utero
1994 - MTV Unplugged in New York (Live)
1995 - Singles (kompilace, jasně, že singlů)
1996 - From the Muddy Banks of the Wishkah (Live)
1996 - Aunerysm (Live)
2002 - Nirvana (kompilace s bonusovou dosud nevydanou písní You Know You´re Right
2004 - With the Lights Out (3CD + DVD luxusní kompilace včetně demo a raritních nahrávek)
2005 - Sliver : The Best of the Box (kompilace sestavená z demo nahrávek a rarit předchozího alba + tři nové, zatím neuveřejněné skladby, zajímavost - kompilaci pomáhala sestavit třináctiletá dcera Kurta Cobaina)
2007 - About a Son (CD rozhovorů s Cobainem včetně hudebního doprovodu, viz. dokumentární film)

1996 - Live ! Tonight ! Sold Out ! (Live 1994, reedice DVD 2006)
2005 - Last Days (filmová fikce o posledních hodinách Kurta Cobaina)
2007 - About a Son (dokument sestavený z rozhovorů s Kutrem Cobainem)
2007 - MTV Unplugged in New York (viz.album)
2007 - Teen Spirit Interviews
2007 - At Reading Festival
2008 - The DVD Collector´s Box

Charles Gross - Těžší než nebe : životopis Kurta Cobaina (nakl.Volvox Globator)
Everett True - Nirvana : Pravdivý příběh (nakl.Volvox Globator)
Barnaby Legg - Spánembohem : Příběh Kurta Cobaina v obrazech (netradiční comics, Omnibus Press 2003)
Chuck Crisafulli - Nirvana : Jak vznikaly písně (nakl.Svojtka 2004)
  Michael Azerrad - Come As You Are : The Story of Nirvana (česky nakl.Votobia 1996)
  Ian Halperin, Max Wallace - Love & Death : The Murder of Kurt Cobain (2004, spekulativní kniha rozvíjející ve spolupráci s vyšetřovatelem Tomem Grantem teorii o Cobainově vraždě, s pokračováním v knize Who Killer Kurt Cobain ?)

Odkazy : www.nirvanaclub.com  ( největší fanouškovské stránky, anglicky)
                www.livenirvana.com   ( fanouškovské stránky, anglicky, živá vystoupení rozpitvána do detailu)    
                www.nirvana.webz.cz  (české obsáhlé fanouškovské stránky)
                www.nirvana.wz.cz (fanouškovské stránky, česky)
Hlasuj v    Top žebříčky o tři nejlepší alba a video Nirvany, jakož i o nejlepší světová rocková alba a DVD vůbec.
Publikuj v Editor recenze, novinky, zajímavosti a podrobnosti o Nirvaně a přidej nové (svoje obílené) kapely.
Zpět na     Úvodní stránka

                 Obsah
Tato kapela byla naposledy aktualizována 01/2009.