Rock Encyklopedie
VLADIMÍR MIŠÍK & ETC
poster2poster4poster1poster3

Rytíř českého bigbítu a jeho družina a nadstandartní výskyt hudebních osobností na metr čtvereční, to je Vladimír Mišík & ETC.

  Vladimír Mišík je bezesporu veliká osobnost. Šlechtic českého bigbítu i folku. Diskuze se nepřipouští. Málokterý muzikant u nás má za sebou tak kvalitní a vyrovnané dílo. To ještě dobrou polovinu své aktivní hudební činnosti sváděl Mišík nerovný boj s hloupým a brunátným socialistickým kulturním aparátem, který ho logicky pro jeho inteligentní a přemýšlivou muziku upřímně nenáviděl. O Vladimírovi Mišíkovi by se daly popsat stohy pochvalného materiálu a byla by to všechno pravda. Nepřehlédnutelná osobnost české kultury a i když dnes už víme od nových brunátných soudruhů, kteří jsou tak nějak po dvaceti letech pomalu zase u moci, že "bigbít není umění", Vladimír Mišík je umělec. On sám to o sobě pravděpodobně velmi nerad slyší.

  Hudební životopis Vladimíra Mišíka je tak trochu i dějepisnou sondou do pražské bigbítové scény 60.let a poté co začal vystupovat coby samostatná persona, a yskytoval se mu za zády soubor ETC, tak i sonda do českého bigbítu vůbec. Kapela ETC nikdy nebyla zaměnitelně doprovodná. Naopak složení ETC ovlivňovalo výrazně tvorbu samotného Mišíka a ten sám pak ETC nikdy nepovažoval za "doprovodnou" natož pak "svou" kapelu, ale za soubor muzikantů se kterými mu bylo a je dobře. A kdo nehrál alespoň chvilku v ETC, jakoby na rockové a folk rockové scéně snad ani nebyl. Soupis postupných členů ETC a odkazů na to, kde hráli předtím a potom je v podstatě taková malá encyklopedie rocku naší republiky. Když se k tomu přidají kapely a muzikanti z předETC období, nebo lidé se kterými Mišík sem tam hrál či hraje ( Petr Kalandra, Vladimír Merta ), máme taky prakticky encyklopedický rockový a folk rockový komplet. Naštěstí máme ještě metal a hard core, takže nějaké ty škatulky, kam Mišík nezasáhl by tu ještě byly.
 
  Vladimír Merta se narodil na MDŽ v roce 1947. S muzikou se dal do styku poprvé na učňovském středisku, kde se učil na truhláře. Truhláře dělat nechtěl za žádnou cenu, jak sám prozradil v "Bigbítu" a je dobře, že vydržel stát se vynikajícím umělcem a ne špatným truhlářem. Na učňáku to byla skupina Uragán, kde ještě hrál náctiletý Mišík kupodivu na bicí. Následovala svého času už hodně známá a hodně dobrá kapela Komety, kde narazil na jiného mladíčka - Radima Hladíka. A byla z toho skupina Fontána ze které se vytvořila formace Matadors, pojem českého bigbítového nebe. S Matadors nazpíval Mišík svůj první velký "hit", skladbu Malej zvon co mám. Co čert a Okresní vojenská správa  nechtěli, Mišík musel na vojnu bránit výdobytky socialismu. Po vojně v roce 1968 se mihl v Orchestru Karla Duby a chvíli hrál coby kytarista v George and Beethovens Petra Nováka a založil jednorázovou (odehrála jediný koncert) kapelu New Force. Ale ještě v tomtéž roce stihl s radimem Hladíkem založit další bigbítovou legendu, kapelu Blue Effect. Mišík se podílel na jejich prvním a možná nejlepším albu Meditace a jeho pecka Sluneční hrob by se dala nazvat ve své době megahitem a je i díky filmu Pelíšky znám a hrán (narozdíl od dalších Mišíkových vynikajících skladeb) i komerčními rádii dodnes. Spolupráce s Blue Effectem skončila pro Mišíka "uměleckými rozepřemi", česky vyhazovem už v roce 1970. Nevadí. Následuje další hudební projekt, který, už poněkolikáté, píše dějiny českého bigbítu tučným písmem. Kapela Flamengo a její studiový počin zhudebněných básní Josefa Kainara - Kuře v hodinkách jsou možná úplně nejlepším bigbítovým albem, jaké kdy bylo u nás vydáno. Album Kuře v hodinkách snese srovnání s tehdejší světovou rockovou špičkou. Škoda, že Flamengo se rozpadlo ještě před oficiálním vydáním této desky. Neúnavný Mišík zakládá formaci s krátkou životností s názvem Formace Nova a je to skoro trapné pořád dokola opakovat, chvíli hraje v další legendě a to Energitu Luboše Andršta. 

  V roce 1974 zřejmě Mišíkovi došla trpělivost s nekonečným zakládáním rockových legend a tak si založil vlastní doprovodnou formaci ETC, složenou z hudebně stejně naložených přátel, čímž de facto založil další legendu. Tentokrát trvanlivějšího charakteru. Za ETC si Vladimír Mišík stojí dodnes. V ETC se vystřídalo muzikantů větší, než malé množství, ale po celou dobu existence kapely docházelo a dochází k jakési podivuhodné hudebně příznivé chemii uvnitř ETC i mezi kapelou a Mišíkem. Těžko říct, kdo koho vlastně doprovází. Jednotliví muzikanti se podílejí výrazně i autorsky na repertoáru kapely. Soud ETC osciluje mezi folk rockem a pořádným bigbítem, podle toho jakého zaměření je právě v ETC nadpoloviční většina. Začali to tedy v roce 1974 Vladimír Padrůněk na basu, Miroslav Hrubý na bicí, Petr "Kulich" Pokorný (poté Framus 5, Marsyas, Žlutý pes a zpět do ETC) na kytaru a Bořek Suchý na ságo a záhy se k ETC přidal zásadní spoluhráč - houslista Jan Hrubý, který by se dal do budoucna považovat za jediného skoro stálého člena ETC. Jediný hráč, který zůstal v ETC od samotného založení je Mišík.

  V ETC byla opravdu veliká cirkulace hudebních kádrů. Tak se do toho pustíme, ať to máme za sebou. Za bicími se vystřídali Jiří Šustera (poté Bacily) A.Kohout (Katapult), P.Skala, J.Vondrák, J.Noha, P.Frištenský, I.Kadaňka, T.Krček a Jiří Zelenka, za kytarou stáli Pavel Fořt, Jiří Jelínek (vynikající kytarista s pohnutým osudem, zemřel tragicky 1977), F.Francl, Stanislav Kubeš (ex.Jiří Schelinger, SLS) Václav Veselý (Framus 5, ASPM, Vladimír Merta, Dobrohošť) a Pavel Skála (Marsyas, Nahlas), na basu si zabrnkali či brnkají Jiří Veselý (Framus 5, Marsyas, Jazz Q, ASPM, Stromboli Žlutý Pes, Vladimír "Guma" Kulhánek (Blues Band), jeden čas se objevily v ETC klávesy a za nimi výrazná postava "nejstaršího rockera ve střední Evropě" Petra Skoumala,  na ságo občas troubil Ivan Myslikovjan (Buty, Tabu). I skoro kmenového člena Jana Hrubého (v mezidobí Framus 5, Jan Hrubý a přátelé atd.) zastoupil V.Pavlíček. Konečně výrazným občasným členem ETC určujícím sound kapely je kytarista a především violoncellista Olin Nejezchleba (též Marsyas). Uf, uf, uf ! Tak snad jsem zapoměl jen tak na 10 až 20 muzikantů, kterýmžto se tímto omlouvám. V současné sestavě ETC hraje určitě někdo ze jmenovaných. Naposledy to byli Hrubý, Pokorný, Skála, Veselý (Jiří), Zelenka. Ale ruku do ohně bych za to nedal. Z uvedeného je jedno jasné. ETC, Framus 5 a Marsyas tak trochu jedno jsou. Takové velké neformální sdružení kvalitních muzikantů pod různými názvy.

 Naprosto zásadní kapitolou v činnosti Vladimíra Mišíka a ETC jsou texty. Mišík si texty velice pečlivě vybírá a vysokou kvalitu si až úzkostlivě hlídá. Jména autorů textů hovoží sama za sebe. Kainar, Hrabě, Suchý, Dědeček, Šrut, Kopta, Burian, Gellner atd., to už je solidní základ . Neskromě potřeba dodat, že k dobrým textařům patří samozřejmě i sám Mišík. Bez nadsázky lze říct, že k české poezii přivedl spoustu lidí právě Mišík. V naší generaci téměř padesátníků to platí vrchovatě. Bez Mišíka by pro mnohé z nás byli Kainar, Gellner i hippík Hrabě jen jména nutná se naučit k maruritě z jazyka českého. Mišík dodal to nakopnutí, abychom je i četli.

  Vladimíra Mišíka a ETC samozřejmě od samého počátku provázely potíže, dané tím, že se Mišík s bolševikem nemohli vzájemně vystát. Bolševikovi logicky vadilo publikum mániček, intelektuálů, vysokoškoláků a jiných deklasovaných živlů, které se stahovalo za Mišíkovou chytrou muzikou, o textech nemluvě. To, že v 70.letech souběžně s ETC vystupoval Mišík s čistě akustickým sdružením Čundrground, kde s ním hráli další živly Petr Kalandraa Vladimír Merta podezřelé též z plíživého rozvracení socialismu, Mišíkovi na popularitě u STB nepřidalo. Přes všemožné perlustrace vydrží Mišík hrát s ETC uprostřed nejtvrdší "normalizace" osm let a vydat dvě luxusní alba. Akustičtější album Vladimír Mišík (1976) obsahuje takové pecky jako Stříhali dohola malého chlapečka, Obelisk, nebo Proč ta růže uvadá a o dva roky později vydaná električtější "dvojka" s parádním Jiránkovým obalem zase ukrývá ve svých drážkách kusy jako Ty II, Variace na renesanční téma, či Sladké je žít. Některé jmenované skladby natolik zlidověly, že se pějí u táborových ohňů i hospodských větráků, bez znalosti autora muziky, natož pak autora textu. A zlidovění je, jak známo, nejvyšší forma uznání. Obě tyto alba patří do povinné výbavy každého českého rockera i folkera a v závodě o nejdůležitější českou rockovou placku se drží v čele pelotonu.

  Past sklapla v roce 1982, kdy se Mišík & ETC zůčastnili společně s Marsyas koncertu v Lucerně, kdy byl o přestávce promítnut krátký famácký studentský film o Mišíkovi a to na obrovské trenýrky visící nad pódiem. A co víc, považte že "neschválený. Zákaz činnosti přišel vzápětí, ale tak nějak divně. V podstatě ETC nikdo hrát nezakazoval a Marsyas se to také netýkalo, jen byl důsledně zdůrazňován zákaz vystupování pro Mišíka. ETC ze solidarity k Mišíkovi ovšem vzali zákaz i na sebe a jednotliví muzikanti se rozplynuli do spřízněných těles Framus 5, Marsyas a podobně. Tři roky se Vladimír Mišík nesměl oficiálně na pódiu ukázat. Po dvou letech směl Mišík trošku vystupovat akusticky po klubech jen s jednomužným doprovodem (Veselý, Hrubý, Nejezchleba). Obnovení činnosti ETC i s Mišíkem přišlo v roce 1985, kdy už se začínala ukazovat celková únava socialismu. A obnovení to bylo se vší parádou ve vysoce kvalitní sestavě i když z původních ETC většina zůstala na jistých postech v jiných kapelách a vrátil se jen "věrný" Hrubý. Stejně se to pak řádně zamíchalo, někteří se vrátili, jiní ETC opustili, prostě koloběh života. každopádně ETC znovu naskočili na pódia v silné sestavě Mišík (samosebou), Hrubý, Kulhánek, Kubeš, Skoumal, Nejezchleba, Skala (na bicí, Skála z Marsyas přišel až později). V roce 1987 vychází v tomto složení výborná deska s lakonickým názvem Vladimír Mišík & ETC 3. Pak začínají pověstná škatulata. Odchází Skoumal, ale na čas i Hrubý, přichází Skála atd atp. Vychází album opět netradičně nazvané Vladimír Mišík & ETC 4. V roce 1989 stihne ještě Mišík vydat spolu s Miroslavem Kováříkem album básní Václava Hraběte Pár tónů, které přebývají a rozpracuje s ETC album 20 deka duše. Hroutící se bolševický řád už neměl moc čas něco zakazovat a tak dle slov Mišíka na album dostali i věci, které by byly před pár lety "ideologicky" nemyslitelné. Album se symbolicky míchalo 17.listopadu 1989.

 O rok později už ETC s Mišíkem předskakovali věhlasným Rolling Stones, kteří přijeli na pozvání Václava Havla. Inu to jsou paradoxy. Vladimír Mišík také nastoupil v letech 1990-92 (zřejmě poněkud naivně) na podezřelou palubu politické lodi se jménem Poslanecká sněmovna. Dva roky tak poslancoval za Občanské fórum, naštěstí ještě v dobách, kdy jsme my hloupoučcí politice a politikům věřili. Myslím, že Mišíkův odchod z politiky byl pro něj samotného velkou úlevou. Mišík konečně může svobodně vydávat desky a zpívat texty koho chce. V roce 2000 byl Vladimír Mišík uveden do Beatové síně slávy a i přes velmi vážné zdravotní problémy se snaží dál aktivně vystupovat. Koncert v Arše k Mišíkovým 60. narozeninám s celou řadou gratulantů byl vydán i na DVD.

  Dnes Vladimír Mišík stejně objíždí vlasti české spíše v komornější akustické sestavě, doprovázen opět Janem Hrubým, nebo Olinem Nejezchlebou či Pavlem Skálou. Dílem se tak vrací zpět k akustickému vystupování v Čundrgroundu. Vzhledem k těžkým zdravotním problémům Mišíka je jeho hubební aktivita naživo obdivuhodná. Ostatně jako celá jeho tvorba. Před Vladimírem Mišíkem, rytířem českého bigbítu, nelze než smeknout a hluboce se poklonit. A poděkovat mu.                                                                                                          (Dan 03/2010)

Nejlepší alba : 1,2,3, Jen se směj 
Přelévání do a z kapel : Komety, Matadors, George and Beethovens,  Blue Effect, Flamengo, Energit, Marsyas, Petr Kalandra, Vladimír Merta, Framus 5, Jan Hrubý a přátelé,  Jiří Schelinger, SLS, Stromboli, Žlutý pes, Nahlas, Blues Band, O.K.Band, Žentour, Buty, Dobrohošť, Bacily, Katapult  a počítáme li do toho úplně všechny kapely ve kterých hráli a nebo budou hrát všichni Mišíkovi spoluhráči - tak ještě asi tak 50 až 100 dalších hudebních uskupení.    

odkazy na video :  Stříhali dohola malého chlapečka
                               Nejlepší ženská našich dnů  (klip)  
                               Byl jsem dobrej (klip)    
                               Proč ta růže uvadá Live Archa 2007
                               Variace na renesanční téma Live Archa 2007         

Diskografie
1 1976 - Vladimír Mišík
cut 1978 - The Cut of the Little Boy´s Hair (vývozní angl.verze)
etc2 1980 - Vladimír Mišík & Etc 2
etc3 1986 - Vladimír Mišík & Etc 3
etc4 1987 - Vladimír Mišík & Etc 4
1987 - Jiří Jelínek in memoriam 1976-77 (vzpomínkové album včetně jeho činnosti v ETC)
par 1989 - Pár tónů, které přebývají
duse 1990 - 20 deka duše
nechte 1991 - Nechte zpívat Mišíka (nahrávky z let1985 - 90)
smej 1993 - Jen se směj
spejchar 1993 - Špejchar (2CD kompilace)
unpl 1994 - Unplugged (Live)
mesto 1996 - Město z peřin
nuz 1999 - Nůž v hrdle
sin 2000 - Síň slávy (kompilace)
stroje 2004 - Umlkly stroje
archa 2008 - Archa (Live)
deja 2009 - Déja Vu (reedice remastrovaných alb Vladimír Mišík a Etc 1-4 + anglická verze The Cut...)

Video, DVD
dvd 2008 - Archa (2DVD)

Knihy
kniha Vladimír Mišík - letní rozhovory s Ondřejem Bezrem (1999 nakl.Petrov)

Odkazy :  www.vladimirmisik.cz    (oficiální stránky)

Hlasuj na   Top žebříčky   o tři nejlepší alba a video Vladimíra Mišíka, jakož i o 500 nejlepších rockových alb a DVD bývalého Východního bloku. 
Publikuj v  Editor  recenze, novinky, zajímavosti a podrobnosti o Vladimírovi Mišíkovi a přidej nové (svoje obílené) kapely.
Zpět na      Úvodní stránka
                  Obsah          
                          
Tato kapela byla naposledy aktualizována 03/2010.