Rock Encyklopedie
JUDAS PRIEST



Judas Priest klasici a spolutvůrci žánru s Timem i Robem.
Judas
Priest jsou bezesporu právem vnímáni jako klasici
heavy metalového žánru, proslavení kromě produkce
kvalitního pilovitého metalu i mohutným
ocvočkováním svého černě koženého image, zejména v podobě zpěváka Rob Halforda.
Kapela vznikla už v roce 1969 v semeništi rockových kapel,
anglickém Birminghamu pod taktovkou kytaristy Kennetha Downinga
a basáka Iana Hilla. Judas Priest hrají hard rock a
inspirují se například Black Sabbath pocházejících
taktéž z Birminghamu, ale třeba i elektrickým blues.
První roky se nic moc neděje, muzikanti do kapely
přicházejí a odcházejí,
zásadní změna pro Judas Priest nastává až s
příchodem nového zpěváka Roba Halforda v roce
1973. Tento bývalý osvětlovač a také švagr
Iana Hilla jak se říká vnesl do kapely nový
"svěží" vítr. Nebylo to ale hned.
Judas Priest vydávají bez většího
povšimnutí dvě ještě docela hardrocková
alba (1974 - Rocka Rolla, 1976 - Sad Wings of Destiny) už s
druhým kytaristou Glennem Tiptonem a potýkají se s
postem bubeníka, kde se mění bicáci jako cvičky. V
roce 1977 vydávají výborné album Sin After
Sin (dle některých názorů včetně mého vůbec
nejlepší album JP, produkoval ho Roger Glover, jen tak na okraj), kde už je jasně znějí
budoucí Judas Priest s typickými hutnými
kytarovými "pilami". Za bicími se v roce 1980 usazuje Dave Holland a
kapela na pár let dostává stabilní sestavu.
Judas Priest čekají nejšťastnější
léta.
Judas Priest také mění image ze
standartních hardrockových až metalových
mániček na pozdější poznávací
znamení kapely. Černá kůže, tisíce nýtků a
ostnaté náramky. Rob Haldorf jde nejdál.
Ostříhá se nakrátko a černo ocelově
onýtkován s policejní koženou čepicí,
bičíkem a zlým kukučem je inspirací pro komunitu z
úplně druhé strany metalové barikády, pro
"chlapácké" gaye. Tak už to někdy chodí. Judas
Priest vydávají jedno dobré album za
druhým, zejména živé album Unleashed in the East
pořízené během turné v rockově vděčném
Japonsku ukazuje sílu kapely na pódiu. V tomtéž
roce, ale na turné v USA, také poprvé přifrčel Rob
na pódium na Harley Davidsonu a pak už vždycky. Harley tak
doplnil koženo ocelovou image kapely o další nezbytnou
položku, bez níž se neobejde prakticky žádný
koncert. V roce 1980
vychází album British Steel se známým
žiletkovým bookletem obecně považované za asi
nejlepší album kapely. Pochází z něj i
metalová pecka Breaking the Law, která se stala hymnou
Judas Priest a nechybí na žádném koncertě.
Po dobrých albech Point of Entry, Screaming for Vengeance
a Defenders of the Faith nastupuje útlum v podobě alba Turbo
(1986), kde Judas Priest použili syntezátory a představili
kromě obvyklých vypalovaček i jakousi směs heavy metalu a disca.
Není divu, že fanoušci album nepřijali. Na
dalších albech se sice Judas Priest trochu vzpamatovali a
zase přitvrdili, ale skutečný návrat do metalové
elity nastal až v 90.letech. V roce 1989 také od bicích
odchází po takřka 10 letech bubeník Dave Holland a za něj
nastupuje Američan Scott Travis. Judas Priest vydávají
hodně ostré album Painkiller a hojně koncertují. O to
víc fanoušky šokuje v roce 1992 zpráva, že
leader a jeden z motorů kapely Rob Halford odchází na
sólovou dráhu. Ta nebyla zdaleka tak
úspěšná (kapely Faith, Halford), jako Robova
činnost v Judas Priest, navíc Rob Halford v roce 1995
přiznává, že je gay, což sice svědčí o jeho
osobní statečnosti, ale mnohé fanoušky
a "ostré" hochy to spíše odradilo. Tím se
mimochodem také vysvětluje
černokoženěcvočkovobičíková stylizace Roba Halforda. V
roce 2003 se Rob do kapely Judas Priest vrací.
Nicméně zbylí Judas Priest museli vyřešit
vacuum na místě zpěváka už v roce 1992. A vyřešili
to šalamounsky. Vzali Tima "The Rippera" Owense, člena
americké Judas Priest Revival Band, který nejenomže znal
detailně kompletní materiál Judas Priest, navíc
pro něj kapela, která ho teď přijala, byla tak trochu
zbožštělým nedostižným vzorem. I když nahrávky s
Owensem nejsou vůlbec špatné, takový úspěch
jako Judas Priest s Halfordem zdaleka nezaznamenala. Síla
kapely se definitivně přesunula na koncertní pódia.
Jak již bylo řečeno, po přelomu tisíciletí se
ztracený Rob Halford k Judas Priest vrátil. Tim "The
Ripper" Owens odešel údajně jako kamarád, ale
určitě se mu z rozjetého rychlíku Judas Priest moc
vystupovat nechtělo (odchází do metalové kapely Iced Earth). Judas Priest vydávají
převážně záznamy koncertů, v roce 2005
vychází studiové album Angel of Retribution a
letos v roce 2008 pak vydávají album Nostradamus,
rockovou operu inspirovanou podivuhodným životem notoricky
známého prognostika ze 16.století.
Kapela Judas Pries byla několikrát k vidění a
slyšení i u nás a to jak v sestavě s Owensem, tak
s Halfordem. Judas Priest tak tak lížou 40. narozeniny a
hrají v takřka původní (a nejlepší) sestavě
Halford, Lipton, Downing, Hill a Travis dodnes. Jako spolutvůrcům,
neúnavným propagátorům a jedněm z
nejlepších představitelů stylu zvaného heavy metal
jim za to patří dík.
Zajímavost : Zajímavostí je nejen to, že leader
tak tvrdé a ortodoxně metalové kapely Rob Halford je gay,
ale i samotný původ názvu kapely.
Pochází z pera absolutně nemetalového Boba
Dylana a jeho skladby The Ballad of Frankie Lee and Judas Priest,
kterou se zakládající členové v
názvu inspirovali. A pokud jste viděli film Rocker z r.2001,
vězte, že je natočen podle životního příbehu Tima
"Rippera" Owense. (Dan 11/2008)
Nejlepší alba : Sin After Sin (1977), Unleashed in theEast (1979), British Steel (1980)
Nejlepší video : Live Vangeance ´82
Přelévání do a z kapel : Rob Halford, Faith, Halford, Glenn Tipton, Iced Earth
odkaz na video : Breaking the Law Live 1982
Diskografie
1974 - Rocka Rolla (variantní booklet)
1976 - Sad Wings of Destiny
1977 - Sin After Sin
1978 - Stained Class
1979 - Killing Machine (v USA jako Hell Bent for Leather)
1979 - Unleashed in the East (2LP, Live, turné v Japonsku)
1980 - British Steel
1981 - Point of Entry (variantní booklet)
1982 - Screaming for Vengeance
1984 - Defenders of the Faith
1986 - Turbo
1987 - Priest...Live!
1988 - Ram it Down
1990 - Painkiller
1993 - Metal Works 73-93 (2CD kompilace s nezbytnými bonusy)
1997 - Jugulator
1998 - Live Meltdown (2CD, Live)
1999 - Priest Live & Rare (kompilace raritních nahrávek)
2000 - Genocide (2CD kompilace + bonusy)
2001 - Demolition
2002 - Live in London (2CD, Live, variantní booklet)
2004 - Metalogy (4CD Box Set, taktéž s raritními bonusy)
2005 - Angel of Retribution
2007 - Live in Concert 25th June 1980
2008 - Nostradamus (2CD)
Video, DVD
1983 - Judas Priest Live (VHS)
1986 - Fuel for Life (VHS + reedice DVD)
1987 - Priest...Live! (viz.album, pouze na VHS, reedice jako Electric Eye)
1991 - Dream Deceivers (VHS)
1991 - Painkiller (VHS)
1993 - Metal Works 73-93 Video
2001 - British Steel (dokument o Judas Priest)
2002 - Live in London (viz.album)
2003 - Electric Eye (reedice VHS Priest...Live! obohacená o pár klipů)
2005 - Rising in the East (koncert z Budokan Areny Japonsko 2005, variantní booklet)
2006 - Live Vengeance ´82 (koncert Memphis 1982)
2008 - Breaking the Laws (2DVD)
Knihy
M.Popoff : Judas Priest - Heavy metal Painkillers an Illustrated History (anglicky)
Odkazy : www.judaspriest.com (oficiální stránky)
Hlasuj na Top žebříčky
o tři nejlepší alba a video Judas Priest, jakož i o
nejlepší rocková alba a DVD všech dob.
Publikuj v Editor recenze, novinky,
podrobnosti a zajímavosti o Judas Priest a přidej nové
(svoje obílené) kapely.
Zpět na Obsah
Úvodní stránka
Tato kapela byla naposledy aktualizována 11/2008.