Nesmrtelný
rockový zombie, nezničitelný enfant terrible, král
feťáků či miláček punkerů, ač
sám "typický punk" nikdy nehrál. To je jen několik
přídomků mistra čisté
rockové energie, Iggyho Popa. Jo, to je ten chlapík, na
jehož těle není ani po šedesátce
gram tuku a při pohledu na něj se vtírá otázka:
"sakra, nejsou ty tvrdý
drogy nakonec zdravý?" Iggy ale není jen blázen,
který bez zastávky tančí
hodinu a půl na pódiu nebo skáče šipky do
lidí. Je to i přemýšlivý "intouš",
který nezapře dobré vzdělání a člověk s
velkým nadhledem a schopností
sebereflexe.
Budoucí zpěvák, skladatel a také příležitostný
herec James Newell Osterberg se narodil 21. dubna 1947 v Muskegonu ve státě
Michigan. Jeho otec byl učitelem angličtiny a také trenérem baseballu. A krev
má Iggy, jak se patří na správného Američana, pořádně smíchanou. V jeho DNA se
prolíná Irsko a Anglie po tatínkovi a Dánsko a Norsko po mamince. No, a bůhví
co ještě, že jo...
Kmotr punku nebo také Rock Iguana, začínal jako bubeník ve školní kapele The Iguanas
(odtud si přinesl pozdější přezdívku). Ovlivněn chicagským blues a kapelami
jako The Sonics, ale především MC5, založil Psychedelic Stooges a začal si říkat
Iggy. V roce 1967 jej uhranul Jim Morrison při show The Doors na univerzitě v
Michiganu a Iggy se nechal inspirovat jeho pódiovým vystupováním, kdy veškeré
tehdejší hranice braly za své. A to ještě později přidal stage-diving, tedy
skoky z pódia mezi fanoušky, stahování kalhot a řezání se na hrudi rozbitou
lahví...
Kapela si zkrátila jméno na The Sooges
(Iggy - zpěv, Ron Asheton - kytara, Scott Asheton - bicí a Dave Alexander -
basa) a v roce 1968 vydala pod dohledem koho jiného než Johna Calea stejnojmenný
debut. Na desce je jeden nesmrtelný hit vedle druhého. 1969, No Fun a především
I Wanna Be Your Dog, zná snad každý a kdo ne, neví nic o bigbítu! Tak si rychle
doplňte mezery ve vzdělání...
Další
elpíčko FUN HOUSE, ač obsahovalo
další várku dnes legendárních
písní, se špatně prodávalo a rockerům
začaly
drogy přerůstat přes hlavu. K nahrávání Fun House
se váže historka, že Iggy si
došel za nejvyšším vedením firmy
Electra, ať mu seženou koks, jinak žádná deska
nebude!
Basák
Dave Alexander dostal padáka v srpnu
1970 poté, co na jednom z festivalů se zpil tak, že nemohl hrát. Nahradil ho
Zeke Zettner a také James Recca. V té době doplnil sestavu i saxofonista Steve
MacKay a druhý kytarista - roadie Billy Cheatham. Toho však vzápětí nahradil
James Williamson. Všichni v kapele už tvrdě svištěli na heroinu a Iggy už nebyl
ani schopen stát na pódiu. Společnost Electra s nimi tedy logicky ukončila
spolupráci. Objevil se však Iggyho anděl strážný v podobě Davida Bowieho.
Vytáhl jej na čas z úplných sraček a pomohl mu natočit poslední album původních
The Stooges - RAW POWER (1973). Album, kde se Ron Asheton chopil basy a kytaru
třímal James Williamson, se stalo jedním z milníků probouzejícího se punku. Pro
kapelu však bylo na mnoho let labutí písní.
Bowie Popa často zachraňoval na
poslední chvíli. Také od něj hodně bral, inspiraci i hudební materiál. Pod jeho
vlivem se Iggy vydal na sólovou kariéru. Vydal zajímavé desky THE IDIOT (1977)
a LUST FOR LIFE (1977) a společně s Jamesem Williamsonem ještě album KILL CITY
(1978). Po elpíčku NEW VALUES (1979) se v Iggyho kapele objevuje Ivan Kral a podílí se na deskách SOLDIER (1980) a PARTY
(1981), na něž spolu napsali několik vydařených hitů. Pak už však Kral
nedokázal snážet Iggyho nálady a drogové excesy a odešel. Následovalo album
ZOMBIE BIRDHOUSE (1982). Tyto nahrávky z první poloviny 80. let mají však
typický zvuk této dekády a moc "opravdového bigbítu" v nich není. Blýskat
na časy se začalo až na dalších deskách a tou zlomovou byl AMERICAN CAESAR
(1993). Stejně tak na dalším opusu NAUGHTY LITTLE DOGGIE (1996) je to zase starý
dobrý rock and roll. Deska AVENUE B (1999) je pro Iggyho velmi netypická -
klidná a melancholická, ovlivněná rozchodem s milovanou ženou. Na začátku nové
dekády se schyluje k velkému třesku a důkazem je deska BEAT`EM UP (2001).
Následující SKULL RING (2003) už přináší
věci od probouzejících se The Stooges. Ti se toho roku definitivně probrali ze
spánku a začali k radosti věrných i nových fanoušků znovu koncertovat. A přidali
také nové album THE WEIRDNESS (2007). Po pravdě řečeno to není žádný skvost,
ale živě znějí nové písně skvěle.
Velkou tragédií však bylka smrt kytaristy a Iggyho velkého přítele Rona Ashetona, který zemřel 6. ledna 2009 ve svém domě na infarkt. Kdo měl možnost vidět The Stooges živě, ví, co to je rock and roll. Nedá se to popsat, musí se to zažít. Je to erupce čisté energie, nesmrtelných riffů a nezničitelného Iggyho. Ten skáče po aparátu, tančí z jedné strany pódia na druhou, skáče do lidí, trsá s nimi na place a stále zpívá jako rockový bůh. Snad se stále máme na co těšit ! (Joe Bulvár 02/2009)
Nejlepší alba : The Stooges, The Idiot, Naughty Little Doggie, Beat ´Em Up
1969 - The Stooges
1970 - Fun House
Diskografie Iggy
Pop sólo
1977 - The Idiot
Odkazy : www.iggypop.com (oficiální stránky)
Hlasuj v Top žebříčky
o tři nejlepší alba a video Iggyho Popa, jakož i o
nejlepší rocková alba a DVD všech dob.
Publikuj v Editor
recenze, novinky, zajímavosti a podrobnosti o Iggy Popovi
a přidej nové (svoje obílené) kapely.
Zpět na Obsah
Úvodní stránka
Tato stránka byla naposledy aktualizována 02/2009.