Rush

Rock Encyklopedie
RUSH
poster poster1
Kanadské máničky Rush byli a jsou jenom tři, ale umí nahlas.

Známé kanadské hardrockové trio pověstné svými virtuozními hudebními výkony na koncertech. Kdyby na první desce ještě nehrál jiný bubeník (J.Rutsey), mohli se baskytarista a zpěvák Geddy Lee, kytarista Alex Lifeson a drumer Neil Peart zapsat mezi těch několik málo kapel, které vydržely hrát spolu po celé dekády a nezřídka spolu coby zkušení staříci hrajou dodnes. Což je mimochodem i případ Rush co se týče hraní a vzhledem k tomu, že tahle trojka je spolu už od druhého alba, tedy přes třicet let můžeme je k těm personálním držákům (Led Zeppelin, Queen, ZZ Top….) klidně taky přiřadit.

Kapela Rush vznikla v kanadském Torontu už v roce 1968 a první desku si vydali až po šesti letech za vlastní peníze u vlastní jakobyfirmy. Vynikající hráči se proslavili nejen syrovým hardrockem produkovaným hlavně na prvních albech a vysokým vokálem Geddy Leeho, ale také opravdovou hudební zručností, kdy na pódiu obsluhovali Lee a Lifeson několik nástrojů najednou a hráli na kytaru a syntezátor rukama a nohama obsluhovali další elektronická udělátka. Právě o Rush se tvrdí, že jsou jednou z mála kapel, které se podařilo takřka setřít technický rozdíl mezi studiovou a živou nahrávkou.

Skupina už od druhého alba inklinovala k uzavřeným kompozičním příběhům a se stejnou pečlivostí s jakou se věnovala hudbě vybírala texty. Ty často reflektují na problémy našeho světa, jeho orwellovské odcizení, náboženský fanatismus (ale pozor i křesťanský o kterém se pro jistotu moc nemluví), válečné konflikty, hledání smyslu toho všeho a tak všelijak podobně.

Začátkem 90.let Rush (jako spousta jiných kapel) tak trochu vyměkli, syntezátory čím dál častěji vytlačovaly řezavou Lifesonovu kytaru i ječák Leeho se malilinko utlumil a kapela nějaký čas produkovala inteligentní poprock (asi nejvíc okolo alba Roll the Bones), aby se (jako spousta jiných kapel) po čase zase vrátila ke starému dobrému rocku. Po roce 1997 se kapela na nějaký čas odmlčí pro rodinnou tragedii Neila Pearta (smrt dcery i manželky během jednoho roku). Lifeson i Lee vydávají sólové projekty a píšou do šuplíku. Rush se znovu vynoří v plné rockové síle novým a dobrým rockovým albem Vapor Trails v roce 2002. Hrají dodnes. Přestože Rush jsou naživo vynikající, hráli v Evropě (natož u nás) za celou svojí dlouhou kariéru jen párkrát.

Nejlepší album : Už tradičně nářezové Rush I(1974),orwellovské 2112 (1976), mě se osobně hodně líbí i dvojka Fly by Night (1976) někým braná jako nutný přechod od hard rockových písní k typickým rushovským rockovým monokompozicím. Z nových pak Test for Echo (1996) mi přijde hodně rushovské.

Zajímavost. Rush i ve studiu obsluhovali veškeré nástroje sami takřka bez „guestů“, takže některé hudební linky nahráli třeba i 6x a pak všelijak vrstvili a přeskupovali, což se dá pochopit ve studiu, ale Rush to zahráli rukama a nohama i live! V roce 1979 udělila kanadská vláda skupině Rush jakési vyznamenání, když je vyhlásila Velvyslanci hudby Kanady, čímž kanadská vláda zavdala dozajista k další vlně amerických vtipů o Kanaďanech. (Dan 07/2008)

Tři nejlepší alba : Rush I, Fly by Night, 2112
Nejlepší video : Chronicles, Rush Replay x 3

Přelévání do a z kapel : Geddy Lee, Alex Lifeson

odkazy na video : In the Mood Live 1975
Tom Sawyer Live

Diskografie

1974 – Rush